Logo
Nevíte si rady? Zavolejte.
  1. Úvod
  2. Časté dotazy

1. Výkony fotovoltaické elektrárny

2. Vyplatí se místo krbu zvolit FVE?

3. Dotace i pro zemědělské jiné typy staveb?

4. Jaký je rozdíl v synchronních a asynchronních střídačích a pro volit pouze asynchronní?


1. Výkony fotovoltaické elektrárny

Jaký maximální výkon?

Maximální limit velikosti fotovoltaické elektrárny na střeše rodinného domu je 10 kWp. Na elektrárny do 10 kWp se nevztahuje povinnost provozní licence. Pro vyšší výkony je třeba požádat o licenci což představuje finančí a legislativní zátěž.

Na FVE do 10 kWp se také vztahuje osvobození příjmů, pokud nějakou nespotřebovanou elektřinu prodáte do distribuční sítě. Horní limit 10 kWp také stanovuje dotační program Nová zelená úsporám, ze kterého můžete čerpat 60 000 až 155 000 Kč podle velikosti a typu systému.

Jaký je minimální výkon?

Pro systém s akumulací do vody:

dotace 60 000 Kč  - výkon alespoň 2 kWp.

Pro systém s ukládáním do baterií:

dotace 75 000 Kč - vmin. výkon 2 kWp,

dotace 105 000 Kč - min. výkon 3,3 kWp

dotace 155 000 Kč - min. výkon 4,4 kWp

Minimální kapacita lithiových baterií je stanovena v kWh a vypočte se jako výkon elektrárny vynásobený koeficientem 1,25

Co nejvíce pro vlastní spotřebu

Program Nová zelená úsporám v oblastech podpory C3.3 až C3.7 stanovuje další horní limit pro výkon elektrárny. Fotovoltaický systém totiž nesmí vyrobit více energie, než kolik činí průměrná dlouhodobá spotřeba domu podle ročních vyúčtování. U novostaveb se vychází z předpokládané spotřeby domu vypočtené v energetickém průkazu budovy (PENB).

Pokud váš dům má roční spotřebu elektřiny 3000 kWh/rok, pak podle propočtů uvedených výše by elektrárna neměla mít větší výkon než 3 kWp.


 


2. Vyplatí se místo krbu zvolit fotovoltaickou elektrárnu?

Při stavbě nebo rekonstrukci domu narazíte na problém energetického štítku. Toho lze docílit adekvátním zateplením pláště budovy, stěn, střechy a podlahy, instalací vhodných oken a dveří zabraňujících únikům tepla, případně pořízením větracího systému s rekuperací. Samozřejmostí by měl být nákup nejúspornějších spotřebičů a zářivek.

Dalším krokem k lepšímu štítku a úsporám je instalace systémů obnovitelných zdrojů energie (OZE) – fotovoltaických panelů, fototermických kolektorů nebo tepelných čerpadel – s nimiž nemovitost získá částečnou energetickou nezávislost. Úspory za ohřev vody a výrobu elektřiny u rodinného domu navíc mohou jít až do desítek tisíc korun ročně.

Instalace OZE nyní nabývají na aktuálnosti nejen kvůli štítkování budov a jejich zhodnocení pro případ budoucího prodeje, ale zejména s ohledem na blížící se rok 2020. Proč je klíčový? V návaznosti na evropskou judikaturu (směrnice Evropského parlamentu a rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov) totiž veškeré novostavby od uvedeného roku budou muset být budovami s téměř nulovou spotřebou energie (tzv. NZEB – Nearly zero-energy buildings).

„Jedním z nejvýhodnějších způsobů, jak evropský požadavek splnit, je instalace střešní fotovoltaiky. Její upevnění na střechu není nijak složité, u zapuštěných panelů navíc můžete ušetřit významnou část nákladů na střešní krytinu, protože se panely instalují místo ní. K tomu lze zhruba třetinu až polovinu investice do FVE vykompenzovat státní dotací.


Vyřízení dotací zajišťujeme na klíč v rámci realizace FVE. Získání dotace je garantováno.

Štíkování budov ale primárně ovlivňuje volba vytápění. Aktuální česká legislativa je nastavena tak, že za energeticky úsporná (a tudíž preferovaná) řešení považuje například vytápění plynem, biomasou, kusovým dřevem nebo dokonce uhlím. Všechny tyto zdroje mají mnohem nižší koeficient Neobnovitelné primární energie (tzv. NPE) než elektřina, takže se z pohledu štítkování budov zdají být vhodnější.

„Dnes naštěstí moc lidí černé uhlí jako zdroj tepla nevolí. Často vyhrává plyn, a tam kde není, vítězí navzdory extrémně vysoké hodnotě koeficientu NPE elektřina. Aby se snížil její negativní vliv na energetický štítek budovy, řada majitelů nízkoenergetických a pasivních domů ji kombinuje s krbem, krbovou vložkou nebo nějakou formou topení pomocí biomasy.

Další variantou je tepelné čerpadlo, které k vytápění potřebuje mnohem méně energie než klasický elektrokotel a kombinuje se s podlahovým teplovodním rozvodem. Ani jedno z řešení ale není ideální.

Vhodnou volbou topného systému jsou infrapanely které kobinují vysokou účinost obdobnou jako u tepelného čerpadla ale za téměř třetinovou cenu a s nulovými náklady na údržbu a servis. Fotovoltaická elektrárna pak v kombinaci s infrapanely tvoří investičně nejvýhodnější balíček přinášející významné úspory provozních nákladů.

Proč krby nejsou vhodné?
Nízkoenergetické a pasivní domy jsou navrženy tak, aby teplotní ztráty v nich byly zcela minimální. Doslova jakýkoli (i minimální) zdroj tepla tak může velmi rychle vychýlit aktuální teplotu v místnosti. Narůstá už pouhou přítomností několika lidí v místnosti, vlivem vaření i v důsledku slunečního svitu za oknem. Aby bylo možné v takové domácnosti pohodlně fungovat, je potřeba mít možnost teplotu v každé místnosti regulovat, pokud možno co nejrychleji. Topné systémy krbem, plynovým kotlem ale i tepleným čerpadlem vytápění však v tomto ohledu selhávají. Pouze vytápění infrapanely umožňuje okamžitou reakci na vypnutí či zapnutí termotatem decentralizovaně pro každou místnost a neřešíte obeh vody, tlak, teplenou setrvačnost atp...,


U pasivních a nízkoenergetických domů ovlivňuje vnitřní teplotu každý detail, i sluneční svit za okny. Krb i teplovodní podlahové topení jsou pro takový druh stavby nevhodné. Mnohem efektivnější je kombinace střešních FVE panelů a sálavého elektrického topení.

Krb vytváří tolik tepla, že by z nízkoenergetické budovy udělal doslova saunu. U teplovodního topení se zase jakákoli změna nastavení projeví nejdříve po několika hodinách, a navíc pořizovací cena je vysoká a náklady do něj vložené se za dobu jeho životnosti nevrátí. Coby nejvhodnější zdroje tepla se proto v nízkoenergetických budovách s tepelnou ztrátou do 5 kW ukazují sálavé zdroje jako např. elektrické infrapanely, jejichž výkon lze upravovat velmi snadno a s okamžitým efektem (reakční doba do 5 minut).

Problém je, že vyhláška č. 78/2013 Sb implementující evropskou směrnici o energetické náročnosti budov do českého právního řádu, přiřazuje elektrickým topením faktor neobnovitelné primární energie (NPE) v hodnotě 3, což je nejvyšší koeficient v celé Evropě. To se velmi neblaze odráží ve výsledném energetickém štítku budovy. Ten se totiž vypočítává ze tří složek: průměrný součinitel prostupu tepla, hodnocení celkové dodané energie a zmiňovaný faktor NPE.

V reálu to znamená, že například budova s potřebou tepla 10 MWh/rok, která by dle prvních dvou kritérií měla PENB kategorie A, skončí kvůli elektrickému topení v kategorii D (nevyhovující). Měla by tedy zásadní problém projít kolaudací.

Řešení nabízí buď krb (pro řadu budov nevhodný), nebo právě zmiňované fotovoltaické panely. Ty v kombinaci s elektrickým topením zajišťují nejen komfort bydlení, ale vychází výhodně i ekonomicky. Pořizovací náklady na kombinaci fotovoltaiky a elektrického sálavého vytápění, včetně inteligentní regulace pro každou místnost, přijdou při využití dotace u průměrného domu na cca 270 tisíc korun, což odpovídá pořizovací ceně tepelného čerpadla. Kombinace FVE a elektrického topení však v porovnání s čerpadlem nabízí více přidaných hodnot:

  • Sníží se vám účty za energie.
  • Získáte záložní zdroj, který může využít při výpadku energie.
  • Maximálně využijete energii z vlastního zdroje.
  • Komfort vašeho bydlení vzroste, protože dům se díky snadné regulaci topení nebude přehřívat.

3. Mám nárok na získání dotace i na jiný typ stavby než rodinný dům?

ANO, podmínkou je:

  • stavba musí být ve Vašem majetku
  • elektromě musí být v režimu trvalý odběr a napsaný na stejného majitele jako stavba

4. Jaký je rozdíl v synchronních a asynchronních střídačích a pro volit pouze asynchronní?

V článku jsou popsány základní druhy zapojení síťových fotovoltaických systémů. Využití vyrobené elektřiny z fotovoltaických zdrojů můžeme vyhodnocovat z hlediska technického, energetického, ekologického a ekonomického. Zejména ekonomickým aspektem je dnes nutno nahlížet na nově projektované instalace. V České republice se očekávaný rozvoj větších decentrálních fotovoltaických zdrojů několik let zastavil, a proto podrobíme bližší technické analýze zejména střešní fotovoltaické systémy připojené k síti, které se objevují nejčastěji na trhu a jejich rozvoj podporuje Ministerstvo životního prostředí, prostřednictvím Státního fondu životního prostředí. Z provedené analýzy možných typů zapojení, objasnění výhod a nevýhod, bylo vypočteno i ekonomické vyhodnocení popisovaných řešení. Z legislativního důvodu fakturačního měření výroby a spotřeby elektřiny v České republice - po fázích, bylo nutno při výpočtech zohlednit i toto hledisko, které má podstatný vliv na ekonomiku FV systému. Zapojení s hybridním třífázovým asymetrickým střídačem a regulátorem přetoků na využití sekundárních přebytků elektřiny vychází proto nejlépe a je proto doporučeno v závěru jako nejlepší projektové řešení k návrhu a instalaci.

Více v článku zde.

 

Kontakt
Logo
FVEsystemy.cz
Libor Kos
Vytvořeno na Eshop-rychle.czEshop-rychle.cz
Zpracování osobních údajů můžete ovlivnit úpravou svých preferencí ochrany soukromí.